Současná snaha některých politiků o definici pojmu „česká potravina“ se opírá výhradně o původ suroviny a zcela opomíjí hodnoty české práce. Kromě toho informace (např. rozhovor s ředitelem obchodního řetězce Globus v Mladé frontě DNES 07. 07. 2020) nejsou zcela přesné.

Na vysvětlenou:

  1. Olomoucké tvarůžky mají chráněné zeměpisné označení podle nařízení Komise (EU) č. 702/2010 a splňují kritéria českého výrobku.
  2. Naše společnost (A.W. spol. s r.o.) používá pro výrobu Olomouckých tvarůžků tvaroh přesně definovaných vlastností a v současné době jej nakupuje jak v České republice, tak v Německu.
  3. Množství mléka, potřebného pro výrobu tvarůžkářského tvarohu a následně tvarůžků při malovýrobě, umožňovalo jeho získání z místních zdrojů. Ale již před 1. světovou válkou tyto omezené zdroje nestačily. („Rozvoj železnice umožňoval před rokem 1918 dovoz tvarohu i z Haliče a Uher“ – viz Výroba Olomouckých tvarůžků – Minulost a současnost, Krajské Vlastivědné muzeum v Olomouci, 1986, str. 12). Tvaroh pro výrobu Olomouckých tvarůžků se dovážel v letech 1993-2003 z Ukrajiny a Běloruska.
  4. Rozhodujícím hlediskem pro výběr dodavatele tvarohu je bezpodmínečné dodržování jakostních parametrů, schopnost dlouhodobých dodávek v dostačujícím objemu a pravidelnosti. Hledisko původu suroviny je podružné. V současné době tyto požadavky v rámci EU splňují především německé mlékárny.

Závěrem je nutno zdůraznit, že Olomoucké tvarůžky jsou českého (chcete-li moravského) původu, byly a jsou produktem české práce. Z tohoto hlediska byly, jsou a budou ČESKOU POTRAVINOU, bez ohledu na politické definice tohoto pojmu.

Ing. Jaroslav Kovář, jednatel